Soudní poplatek za žalobu o zaplacení peněžité částky činí 1 000 Kč u pohledávek do 20 000 Kč a 5 % z žalované částky u pohledávek vyšších. U návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu jsou sazby nižší: 400 Kč do 10 000 Kč, 800 Kč do 20 000 Kč a 4 % z částky nad 20 000 Kč.

Poplatek hradí žalobce při podání žaloby. Je-li žalobce ve sporu úspěšný, soud mu jej spolu s náklady právního zastoupení přizná k náhradě proti dlužníkovi. Sazby vycházejí z přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném k 1. 1. 2026.

Kdo poplatek platí a kdy

Poplatková povinnost vzniká podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. již podáním žaloby, respektive jiného návrhu na zahájení řízení. Poplatek tedy hradí žalobce, a to při podání, nikoli až po rozhodnutí.

Je-li žalobce ve sporu úspěšný, přizná mu soud zaplacený soudní poplatek k náhradě proti žalovanému vedle jistiny, úroku z prodlení a náhrady nákladů právního zastoupení. Ve výsledku jej tedy hradí dlužník; věřitel jej však musí na začátku zaplatit ze svého a nese riziko, že se mu při neúspěchu nevrátí.

Co se stane, když poplatek nezaplatím

Soud vyzve poplatníka k zaplacení ve lhůtě nejméně 15 dnů a poučí jej, že jinak řízení zastaví. Po marném uplynutí lhůty řízení zastaví a k pozdější platbě se nepřihlíží (§ 9 zákona o soudních poplatcích). Zmeškání této lhůty je jednou z nejčastějších příčin, proč věřitel o jinak dobře doloženou věc přijde.

Jak se poplatek platí

  • bezhotovostním převodem na účet příslušného soudu s variabilním symbolem, který soud sdělí, nebo
  • kolkovými známkami, jde-li o poplatek nepřevyšující 5 000 Kč (u vyšších částek se hradí na účet soudu).

Základ poplatku se podle § 6a odst. 1 zaokrouhluje na celé desítky korun nahoru; částka nad 250 000 000 Kč se do základu nezapočítává.

Kdy se poplatek vrací

Zákon rozlišuje několik situací (§ 10 zákona o soudních poplatcích):

Řízení zastaveno před prvním jednáním vrací se poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč
Návrh odmítnut před prvním jednáním vrací se celý zaplacený poplatek
Zpětvzetí návrhu po vydání platebního rozkazu, nejpozději poslední den lhůty k podání odporu nebo námitek vrací se poplatek snížený o 20 %, nejméně o 1 000 Kč
Poplatek zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen, nebo byl zaplacen přeplatek vrací se (nepřevyšuje-li částka 50 Kč, nevrací se)

V praxi to znamená, že zaplatí-li dlužník po podání žaloby, ale ještě před prvním jednáním, dostane věřitel převážnou část poplatku zpět. Právě proto má smysl žalobu podat i tehdy, je-li pravděpodobné, že dlužník zaplatí až pod jejím tlakem.

Osvobození od soudního poplatku

Věcné osvobození podle § 11 odst. 1 se týká zejména řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, důchodového a nemocenského pojištění, státní sociální podpory, dávek pomoci v hmotné nouzi, svéprávnosti a pozůstalostních věcí v prvním stupni.

Osobní osvobození podle § 11 odst. 2 se vztahuje mimo jiné na Českou republiku a státní fondy, na navrhovatele v řízení o určení výživného, na osobu, jíž byla způsobena újma na zdraví, a na navrhovatele v řízení o náhradu škody z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Vymáhání běžné obchodní pohledávky mezi těmito případy není.

Vedle toho může soud podle § 138 občanského soudního řádu přiznat osvobození individuálně, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.

Poplatek u odvolání a dovolání

  • Odvolání ve věci peněžitého plnění se zpoplatňuje podle stejné položky jako žaloba, tedy znovu 1 000 Kč, respektive 5 % z předmětu odvolacího řízení (položka 22 sazebníku).
  • Odvolání v insolvenčním řízení a v incidenčním sporu se zpoplatňuje částkou 2 000 Kč.
  • Dovolání ve věci peněžitého plnění do 100 000 Kč včetně činí 7 000 Kč, v ostatních případech zpravidla 14 000 Kč (položka 23).

Poplatky v exekuci a v insolvenci

  • Exekuční návrh podaný soudnímu exekutorovi podle exekučního řádu soudnímu poplatku nepodléhá. Náklady exekuce hradí povinný.
  • Návrh na nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu zpoplatněn je: 1 000 Kč do 20 000 Kč a 5 % z vymáhané částky nad tuto hranici; za druhý a další návrh na základě téhož titulu proti témuž účastníku se platí polovina, nejméně 500 Kč (položka 21). Za návrh na zastavení nebo odklad výkonu rozhodnutí či exekuce se poplatek nevybírá.
  • Insolvenční návrh se při podání nezpoplatňuje. Povinnost zaplatit poplatek 2 000 Kč ukládá soud až v souvislosti s rozhodnutím o insolvenčním návrhu (§ 4 odst. 1 písm. e).
  • Záloha na náklady insolvenčního řízení není soudním poplatkem. Jde o samostatnou povinnost podle § 108 insolvenčního zákona, kterou soud ukládá navrhovateli; u věřitelského návrhu proti obchodní společnosti může dosáhnout 50 000 Kč. Podrobnosti uvádíme na stránce přihlášení pohledávky do insolvence.
  • Přihláška pohledávky do insolvenčního řízení soudnímu poplatku nepodléhá.

Jak na poplatku ušetřit

  • Podejte návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Sazby jsou nižší než u běžné žaloby: 400 Kč do 10 000 Kč, 800 Kč do 20 000 Kč a 4 % z částky nad 20 000 Kč. Dosavadní limit 1 000 000 Kč byl zrušen zákonem č. 180/2024 Sb. s účinností od 1. 7. 2024, elektronický platební rozkaz lze tedy využít i u vyšších pohledávek.
  • Nežalujte příslušenství jako samostatný nárok. Do základu poplatku se úrok z prodlení nezapočítává, je-li uplatněn spolu s jistinou.
  • Vyčkejte účinku předžalobní výzvy. Uhradí-li dlužník po výzvě, poplatek vůbec nevzniká. Výzva je navíc podle § 142a občanského soudního řádu podmínkou pro přiznání náhrady nákladů řízení.
  • Spočítejte si poplatek předem. Orientační výpočet provede kalkulačka soudního poplatku.

Časté otázky

Kolik zaplatím za žalobu na 100 000 Kč?

U běžné žaloby 5 000 Kč, tedy 5 % z žalované částky. U návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu 4 000 Kč, tedy 4 %. Rozdíl 1 000 Kč je důvodem, proč u nesporných peněžitých pohledávek volíme zpravidla elektronický platební rozkaz.

Vrátí se mi poplatek, když dlužník zaplatí po podání žaloby?

Zpravidla ano, avšak nikoli celý. Je-li řízení zastaveno před prvním jednáním, vrací soud poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč.

Počítá se poplatek z jistiny, nebo včetně úroků?

Ze žalované částky. Je-li úrok z prodlení uplatněn spolu s jistinou jako její příslušenství, do základu poplatku se nezapočítává. Uplatní-li se jako samostatný nárok, do základu vstupuje.

Platí se poplatek i za exekuci?

Za exekuční návrh podaný soudnímu exekutorovi nikoli. Soudní poplatek se platí pouze u návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu.

Musí poplatek platit i věřitel, který podává insolvenční návrh?

Při podání nikoli. Soud uloží povinnost zaplatit poplatek 2 000 Kč až v souvislosti s rozhodnutím o insolvenčním návrhu. Věřitel však zpravidla skládá zálohu na náklady insolvenčního řízení, která je samostatnou povinností.

Kdy naposledy se sazby měnily?

Uvedené sazby odpovídají znění přílohy zákona č. 549/1991 Sb. účinnému k 1. 1. 2026. Sazebník se mění novelami zákona; stránku aktualizujeme.

Potřebujete pohledávku vymoci?

Posouzení pohledávky a vyjádření k dalšímu postupu včetně odhadu nákladů je bezplatné. Napište nám na info@fabianpartners.cz nebo využijte kontaktní formulář. Podmínky spolupráce popisujeme na stránce naše odměna.

Sazebník soudních poplatků – vybrané položky

Znění přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, účinné k 1. 1. 2026.

Položka 1

1. Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění

a) do částky 20000 Kč 1000 Kč

b) v částce vyšší než 20000 Kč do 40000000 Kč 5 % z této částky

c) v částce vyšší než 40000000 Kč 2000000 Kč a 1 % z částky přesahující 40000000 Kč; částka nad 250000000 Kč se nezapočítává

2. Ze vzájemného návrhu žalovaného se platí poplatek tak, jako by byl tento návrh podáván samostatně. Uplatnil-li žalovaný proti navrhovateli svou peněžitou pohledávku k započtení, platí se poplatek z částky, o kterou pohledávka žalovaného přesahuje peněžité plnění uplatněné navrhovatelem.

3. Je-li předmětem řízení plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích, vybere se poplatek podle bodu 1. Ve sporu o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy to platí obdobně.

4. Je-li předmětem řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle bodu 1, a to podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo Šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota.

Položka 2

1. Za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění

a) do částky 10000 Kč včetně 400 Kč

b) v částce vyšší než 10000 do 20000 Kč včetně 800 Kč

c) v částce vyšší než 20000 Kč 4 % z této částky

2. Pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1.

3. Pokud nebyl návrh na vydání elektronického platebního rozkazu podán prostřednictvím aplikace k tomu určené, vybere se poplatek podle položky 1.

Položka 3

Za návrh na zahájení řízení s návrhem na náhradu nemajetkové újmy v penězích

a) do částky 200000 Kč včetně 2000 Kč

b) v částce vyšší než 200000 Kč 1 % z této částky

Položka 4

1. Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem není peněžité plnění

a) za každou nemovitou věc 5000 Kč

b) za každý obchodní závod nebo za každou jeho organizační složku 15000 Kč

c) v ostatních případech, není-li dále stanoveno jinak 2000 Kč

2. Ze vzájemného návrhu žalovaného se platí poplatek tak, jako by byl tento návrh podáván samostatně.